Krajské listy.cz zajímalo, jak prožívá tento turbulentní koronavirový čas starosta menšího města… Takhle. Primátor Prahy Hřib, který má k dispozici PR tým, vydává o sobě a svém úřadu zprávy takřka denně. Ale třeba desetitisícové Hlinsko na Vysočině, které administrativně spadá do Pardubického kraje, na žádné píáristy samozřejmě nemá. Starostou je tam, již od roku 2014, Miroslav Krčil. A proč jsme si vybrali zrovna jej? Ten hlavní důvod je prostý a souvisí přímo s důvodem číslo dvě. Protože šéfredaktorka Mirka Krčila zná z doby, kdy jí dělal šéfa v Deníku, má ho tudíž i v přátelích na Facebooku a již dlouho sleduje, že se v této práci doslova našel. Využil své zkušenosti z novinařiny, takže na FB dává srozumitelné, ´lidsky´ napsané zprávy o svém městě a o tom, co všechno na radnici pro lidi dělají. A na to, že je Hlinsko spíše městečko, byť je druhé největší na Chrudimsku, toho dělají pod starostou Krčilem opravdu hodně.
Jak vypadá běžný den starosty desetitisícového města a jak v tom zasáhl ten třikrát prokletý koronavirus?
Pro mě začíná obvykle kolem šesté ráno procházkou s naším Edou, což je trpasličí pudl a miláček rodiny. Po sedmé příchod do kanceláře, první kafe a pak… pak už je každý den jiný. Každý den se ale snažím ukončit v podstatě stejně – večerní procházkou s Edou. Koronavirus samozřejmě změnil životy nás všech. Nikdy jsem si třeba nepomyslel, že budu řešit nákup respiračních roušek v Číně, dezinfekce v objemu mnoha tisíc litrů nebo koupi bezkontaktních teploměrů od firmy, zabývající se špionážní technikou. Sehnat prázdné lahve na distribuci dezinfekce, jednorázové ochranné obleky, rukavice, nebo zajistit tisk štítů a koordinaci dobrovolníků na šití látkových roušek – to byl taky docela adrenalin. Každý den prostě přináší nové a nové příběhy. Mám kolem sebe na radnici ale skvělý tým lidí a je fajn být jeho součástí. Mám také obrovské štěstí a velkou podporu i zázemí v osobě mojí manželky a vůbec ve své rodině. Bez toho by to zvládnout nešlo.
Mirek Krčil je ročník 75, čili je mu právě 45 let. Docela fešák, že jo? Ty starostuješ už druhé období jako nezávislý, proč? Žádná politická strana po Tobě ´nehrábla´? Anebo hrábla, a ty se bráníš?
Nějaké nabídky byly, to je pravda. Některé i zajímavé. Komunální volby jsou ale o konkrétních lidech a o tom, co chceme udělat pro naše město a region. Nejsou o partajích. Do komunálních voleb v roce 2014 i 2018 jsem vstupoval jako nezávislý na kandidátce ČSSD. Před nedávnem jsme se domluvili ještě s několika starosty a založili jsme takové spíše myšlenkové hnutí s názvem Společně pro kraj. Nejde o žádnou stranu v tom tradičním pravolevém slova smyslu. Ale spojuje nás názor na směr, kterým by se měl ubírat náš kraj.
Jak ovlivňuje Tvůj starostenský život fakt, že jsi na Vysočině, ale přitom administrativně spadáš do Pardubického kraje?
Celý region Hlinecka má v současném vedení Pardubického kraje velkou oporu. Za posledních pět, šest let se tady opravila spousta silnic, další investice nejenom do silnic se chystají. Myslím, že Pardubický kraj si také uvědomil, že hranice není zeď, která automaticky pošle všechny lidi z Hlinecka pracovat a studovat jen do Pardubic nebo Chrudimi. Přesně takhle totiž před nějakými 15 lety tehdejší vedení Pardubického kraje ale uvažovalo. A proto tehdy došlo třeba k devastaci středního odborného školství v Hlinsku. Společně se současným vedením kraje, konkrétně s hejtmanem Martinem Netolickým, se teď snažíme napravit tuhle strašlivou chybu, kterou já nazývám zločinem. Zkrátka je to nyní o dobré komunikaci.
S hejtmanem Netolickým. I dle názoru Krajských listů.cz jedním z nejšikovnějších a nejsympatičtějších hejtmanů u nás
Tyhle dva kraje jsou si ale vlastně v mnohém velmi podobné. Například oba mají obrovské štěstí, že zde bylo udrženo tradiční zemědělství s živočišnou výrobou. Díky tomu je tady krajina kolem obcí a měst obdělaná. A i proto je tak malebná a turisticky zajímavá. Není tajemstvím, že patřím mezi zastánce českých potravin a mám pevný názor, že bychom měli obnovit potravinovou soběstačnost naší země. A ten základ je právě tady v těchto regionech – toho si musíme vážit. Je přece dobré, zvláště v této neklidné době, mít vlastní potraviny. S jakým rozpočtem musí vystačit menší město jako Hlinsko? V roce 2019 to bylo asi 330 milionů korun. Budete se muset kvůli koronaviru zadlužit? Kvůli koronaviru se zadlužovat nebudeme. Jeden úvěr sice v současné době připravujeme, ale ten nesouvisí s pandemií, souvisí s výstavbou sportovní haly. My jsme zvyklí naše provozní finance plánovat a řídit s vysokou mírou opatrnosti. Přitom se nám ale daří dynamicky investovat, to je priorita. V poslední třech, čtyřech letech jsme realizovali vždy zhruba dvacet větších investic a oprav městského majetku.
Kmotrem metalového alba... Starosta není žádný suchar Jak si ale poradí Hlinsko s výpadky daní?
V našem případě by to měla být podle odhadů nezávislých analytiků zhruba částka, s níž jsme letos stejně nepočítali při stavbě rozpočtu. Navíc díky efektivnímu hospodaření máme vytvořeny zdroje, abychom výpadek překlenuli, a hlavně udrželi nastavenou investiční aktivitu. Město Hlinsko je v dobré kondici. Musíme zachovat chladnou hlavu, používat stále selský rozum a nepanikařit. Jako obce, města i kraje jsme v rolích důležitých investorů z pohledu rozvoje české ekonomiky. Zvláště teď v době krize je nezbytné pokračovat v naplánovaných investicích. Pozastavovat investice by byla velká a hrubá chyba. Uškodili bychom našemu městu, regionu a celému hospodářství. Navíc jsem optimista, ekonomika se rychle oklepe.
Jaké největší stavby právě u vás probíhají? Viděla jsem na Facebooku projekt koupaliště…
Stavba koupacího biotopu je unikátní projekt v rámci širokého okolí nejenom díky koncepci celého areálu zaměřeného na všechny generace, ale především tím, že při čištění vody nebude používána chemie. Koupaliště bude tedy vhodné pro alergiky. Z dalších projektů je to rekonstrukce administrativní budovy bývalé společnosti ETA a její využití v oblasti vzdělávání. Dále rekonstrukce hasičské zbrojnice v místní části Blatno. Připravujeme realizaci stavby sportovní haly a zasíťování dalších více než tří desítek stavebních parcel. Menších projektů v hodnotě dva, tři nebo pět milionů korun je pak celá řada.
Čím uděláte radost starostovi? „Přátelé, mám skvělou zprávu! Pro Hlinsko, pro Hlinečáky i pro obyvatele celého našeho regionu! Projekt města Hlinska na výstavbu nového autobusového nádraží byl dnes (26. července 2018) vybrán k financování. Zprávu jsme obdrželi přesně v 11:09 hodin. Mám obrovskou radost. Jsem rád, že naše více než dvouletá práce díky kvalitně připravenému projektu a díky úsilí všech lidí z radnice, kteří se na tom podíleli, nakonec dospěla k tomuto úspěšnému konci. Je to úspěch našeho týmu a je to super! Všem moc děkuji. Mirek Krčil, starosta“
Co bys jako starosta chtěl Hlinsku nechat, něco velkého? Nějakou stavbu? Nebo něco jiného?
Naše cíle jsou jasné a konkrétní: nový dopravní terminál s autobusovým nádražím, minimálně 60 stavebních parcel pro rodinné domy, koupaliště jako součást širší rekreační zóny, návrat středního odborného školství, nová plnohodnotná sportovní hala, komplexní rekonstrukce hasičské zbrojnice v místní části Blatno s víceúčelovým využitím, nákup nové techniky pro naše hasiče, zainvestování průmyslové zóny a opravené ulice i chodníky. Zkrátka, aby bylo město v pořádku, nabízelo odpovídající občanskou vybavenost a lidem aby se v Hlinsku dobře žilo.
Co lidi v hospodě (pokud tedy není nouzový stav), mluví s Tebou pořád stejně?
Když se chová člověk k ostatním stále stejně - starosta, nestarosta - tak v tomhle problém nevidím. Po zvolení starostou jsem svoji ´domovskou´ hospodu nezměnil. A pokud to je možné, stále dodržuji i pravidelné páteční večerní návštěvy. Osazenstvo štamgastů se tady moc nemění a zvykli si.