Končící období (snad) vyvolané koronavirovou epidemií bylo velkou zkouškou pro všechny. Prověřilo připravenost státu, kraje, měst, obcí, rodin i každého z nás. Asi se shodneme, že omezující opatření chránící životy byla nutná. Jinak je to ovšem s připraveností a prováděním opatření. Velmi dobře uspěl Pardubický kraj, naše města a obce.
Jinak tomu bylo v případě státu. Kladně lze hodnotit rychlou reakci i zavedení potřebných opatření. Nevybavenost příslušným materiálem ovšem byla zřejmá a údiv vzbuzují i způsoby jakým byly ochranné pomůcky zajišťovány. Například podivnou firmou z Lanškrouna, či objednávkami z ciziny, i když se nabízeli domácí výrobci. To co se děje nyní, je ovšem už vůbec na pováženou. Školáci se mohou volně potulovat po obchodních centrech, ale do školy nechodí. A když tak výběrově a jen pokud chtějí. Do malých obchodů mohou lidé jen jednotlivě, ale v nákupních centrech takové omezení není. Neustále se měnící nařízení atd. Pozitivní zkušeností je obrovská občanská iniciativa a solidarita. Bohužel, jak to bývá, byli i vypočítavci, co na krizi nemálo vydělávali.
Epidemie snad končí, co nás ale čeká, jsou ekonomické důsledky, a ty budou velké. V poslední době jsme si zvykli na neustále zvyšování životní úrovně, a to jak se obávám, už nebude.
Velkým poučením je také zřejmá zkušenost, že v krizi celosvětová i celoevropská ekonomika nefunguje. Každý se začíná starat sám o sebe. Je proto nezbytné, aby náš stát byl v nejdůležitějších věcech soběstačný. Především v základních potravinách, věcech nutných k ochraně obyvatelstva a energetice. Nezbytná je ekonomická stabilita státu, stabilizovaný zdravotní systém a fungující předem naplánované krizové řízení státu.
Mgr. Radko Martínek
Comentarios