Josef Kozel: Sounáležitost občanů našeho města se při povodních jasně ukázala

Aktualizace: čvn 25

Povodní, která v polovině června postihla Pardubický kraj, byl do velké míry zasažen také Heřmanův Městec. Zeptali jsme se proto starosty města Josefa Kozla, jak s odstupem několika dní celou situaci hodnotí.



Pane starosto, jaký moment Vám z povodní zůstane v hlavě na celý život?

Zcela jistě první minuty a hodiny, kdy nebylo snadné rozhodovat a koordinovat jednotlivé kroky všech složek, které se na ochraně obyvatel podílely. A zcela nepochybně situace, kdy musela padat rozhodnutí o prioritách nasazení techniky a lidí, a kdy bylo nezbytné soustředit se více na jednu část města než na tu druhou. Ohrožení personálu a především klientů Domova pro seniory na zámku to byl hlavní prvek, který z hlavy nevymažu, stejně jako pocity úlevy, když po několika hodinách těžké dřiny bylo zřejmé, že jsme zabezpečili vše tak, aby k evakuaci Domova pro seniory nedošlo. V tu chvíli se dostavila obrovská úleva, i když voda v našem městě stále ještě ukazovala svou sílu. A druhou věcí, a to nijak menší, jsou pak pohledy do očí těch, kterým voda zcela vtrhla do jejich domů. To prázdno a beznaděj v očích nezapomenu.

Setkal jste se někdy s podobnou krizovou situací?

Naštěstí nesetkal. Je to nesrovnatelné s čímkoliv ať už v rodinném životě, osobním či krizových situací města, a to včetně pandemie koronaviru. Ta rychlost a síla okamžiku je šokem, na který se nelze připravit.

Jak hodnotíte sounáležitost ve Vašem městě?

Nepřestávám děkovat. Desítky rukou pomáhaly v ulicích, na zahradách, veřejných prostranstvích. Podnikatelé nám obratem ruky vyřešili potraviny, stravování hasičů či třeba techniku. Obrovský díl pozitiv vidím v sounáležitosti ostatních obcí a měst. Okamžité reakce starostů, hejtmana kraje a krizového řízení kraje, a za co budu vděčný ve velkém, je nasazení dobrovolných hasičů. Bez této sounáležitosti by dnes situace ve městě nebyla taková, jaká je. Má to samozřejmě i druhou stranu mince, která však je až o dnech následujících a to už je jaksi v českém národě zakořeněno. Jen dobro mezi sebou nemáme. V době bezprostředního ohrožení, však jednoznačně dobro a sebeobětování v těžké situaci vyhrálo. A to mne velmi těší a pomáhá odbourávat obrovský stres a únavu. Proti tomu druhému nezbývá než bojovat.

Odnášíte si z této situace nějaké ponaučení sám pro sebe?

Pokud vezmu v úvahu vyhodnocování konkrétního chování obou potoků na území našeho města či kroků, které Povodňová komise udělala, tak máme podnětů desítky. Jistě se budou hledat i opatření pro včasná varování ve spolupráci všech obcí na toku Podolského potoka i Zlatého potoka (neboli Konopky) včetně nezbytných informačních propojení v případě ohrožení Skladu státních hmotných rezerv pár kilometrů od nás. Ale pro sebe? Na to je asi na mne příliš brzo. Snad jen to, že voda u nás mi zcela natvrdo připomněla a ještě více zdůraznila, jak velká odpovědnost je židle starosty či obecně osoby ve vedení samosprávy. Všichni, kdo tuto odvahu a zodpovědnost přebírají po jakýchkoliv volbách do samosprávných orgánů, ať už obecních či krajských, by měli mít celospolečensky ten největší respekt bez ohledu na jejich politická přesvědčení. A měly by to být lidé, kterým jde o správu území, ve kterém žijí. Lidé, kteří vědí, že pro dané území kromě nejrůznějšího rozvoje, plánů a vizí, je třeba především chránit a bránit. Jsou to naše místa, ve kterých žijeme. A právě ta místa jsou naší vizitkou, nikoliv titulek na kartičce u kanceláře či stranická příslušnost.



227 zobrazení

Přidej se

Pro média

Sleduj nás

Zadavatel: 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj

Zpracovatel: feopatito s.r.o.

Všechna práva vyhrazena. Lidový dům, Hybernská 1033/7, 110 00 Praha1, tel: +420 602 536 008