V době koronavirové v rouškách a bez možnosti shromažďování jsme si připomenuli konec války, ve které byl náš národ nejblíže vyhlazení v celé své tisícileté historii. Stačilo málo, pokud by vojska fašistického Německa vyhrála a ne prohrála, přišlo by na řadu konečné řešení a český národ by přestal existovat.
Tato nesporná historická pravda je ovšem příliš na mudrce, kterých se v době koronavirové hysterie urodilo více než kdykoli před tím. Jako v minulosti někteří „znalci“ tvrdili, že Plzeň osvobodila Rudá armáda. Dnes stejně vyspělí „odborníci“ tvrdí, že Praha se osvobodila sama. Případně, že zachránci byli Vlasovci (armáda tvořená ze sovětských zajatců, kteří přeběhli na stranu fašistického Německa).
Že vojska wermachtu, SS, či vlasovci moc dobře věděli, že tanky Rudé armády spěchají do Čech a do Prahy jak z oblasti Berlína, tak z Moravy. Že jejich jedinou touhou bylo utéct a nechat se zajmout americkou armádou a na nic jiného neměli čas (Vlasovci si navíc potřebovali vylepšit pověst), neberou tito odborníci v úvahu. Jak by to s Prahou skončilo, kdyby byl čas? Osudy obyvatel mnohých obcí a měst na Moravě, ale i v Čechách, kde situaci špatně odhadli a kam vojáci osvoboditelé nepřišli včas, hovoří jasně. Fašističtí vojáci páchali zvěrstva do poslední chvíle.
Nepodlehněme, prosím, hloupostem ideologických zaslepenců. Vzpomeňme raději s vděčností na vojáky i odbojáře, kteří se zasloužili o to, že můžeme dnes žít ve svobodné zemi.
Radko Martínek